Závěr

27. července 2010 v 9:45 | Eva P. |  Zhodnocení díla


Každý obraz (olejomalba, akvarel, pastel, kresba, grafika, koláž) prochází dlouhou důkladnou a zralou přípravou - skici s textem zachycují přesný postup práce včetně barevného složení i použitého materiálu a nástrojů.

Každé, i to nejmenší dílo nese myšlenku, ztvárňuje dávno prožitý děj či reaguje na současný stav společnosti.

Vždycky je barevnou básní (obvykle báseň předchází obrazu), bojem dobra se zlem, přináší záznamy o vzniku planety a života na ní i kosmické souvislosti. Spojení mezi textem a výtvarnou tvorbou je příznačná

Vždycky je plný lásky ke všemu živému, a proto varuje před nebezpečím, které nám živým tvorům hrozí. Ekologická zkáza námi zaviněná nedodržováním pravidel daných lidstvu.

To všechno vedlo Ivana Preisslera ke studiu základních náboženství, kde našel souvislosti a shodu myšlení a snažení lidstva. A to všechno zachycuje pak ve svých obrazech a textech.

Důsledným studiem základních jazyků, hebrejštiny, řečtiny, latiny, ale i angličtiny, francouzštiny a ruštiny, proniká do jádra lidské duše a bytí.

Hebrejština jako graficky dokonalé plnovýznamové písmo mu dává podněty i filozofickou náplň.

Láska k rodnému jazyku i jeho důkladná znalost umožňuje lehkost básnické tvorby. Užívá jeho mnohotvárnosti i bohatosti k vyjádření podstatného co zachycuje i ve své výtvarné tvorbě.

Vizuální poezie je název, který dobře vystihuje způsob jeho tvorby.

Není to jen hra s barvami, linií či slovem, ale do všech detailů promyšlená idea.

V obsáhlém textu, které vznikl na nemocničním lůžku v bolestech a na rozmezí života a smrti, radí nezištně mladým umělcům, jak postupovat při práci, aby jejich díla měla smysl a náplň.

Samostatné výstavy pořádal od roku 1978 v Příbrami, Praze, na Dobříši, společné doma i v zahraničí, v Evropě, Americe, Asii, Austrálii (cca 60 zemí).

Psal do časopisů doma i v zahraničí, o našich i zahraničních umělcích pořádal přednášky a s těmito tématy vystupoval i v televizních relacích.

           
                                                                                              Eva Prajzlerová
                                                                                                                        matka
 


Komentáře

1 Coufal Milan | E-mail | 27. června 2011 v 8:19 | Reagovat

Paní Prajzlerová,
ten blog je vynikající.
Děkuju.
Milan Coufal

2 Gabriela Brožková, Brusel | 23. února 2012 v 12:32 | Reagovat

Milá Evo,

znovu a důkladně jsem si prohlédla webovou stránku, kterou jsi realizovala a musím říci : "Chapeau!!!"

Obdivuji tu práci, schopnost to všechno s přehledem a velmi fundovaným komentářem uspořádat a zprostředkovat ostatním.

Ivan má jistě radost. Vlastně si ho pamatuji hlavně z dětství, pak už nebylo tolik příležitostí se s ním vidět a popovídat vzhledem k jeho emigraci a taky mým rodinným starostem.

Dnes si teprve pořádně uvědomuji, jaký duch se v něm skrýval a mrzí mě, že jsem si nenašla čas a nevyhledala ho, což bych, kdyby žil, určitě udělala.

Člověk jak stárne a žije život se všemi jeho peripetiemi, pochopí leccos, co dříve nechápal, přemýšlí nad věcmi, které byly dříve zastíněny světskými starostmi a zájmy.

Myslím, že dnes bych Ivanovo přátelství uměla docenit. A musím říci, že podle fotogalerie byl Ivan fešák a ten pozdější fous mu dodával na vzhledu umělce a filozofa.

Se vzpomínkou na Ivana a srdečně,

Gábina
23. února 2012

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama