Červenec 2012

Výběr z 3. knihy "Psáno pro malíře"

24. července 2012 v 19:35 | preissler-ivan |  Psáno pro malíře



Fascinace vede člověka ke zušlechtění humusu kolem sebe i ve vědě a dříve krásných umění.
Mám vztah k člověku trpícímu a hluboce zneužitému. Je to duch, který oživuje ...


Bezprostřední výpověď je souhrn dohadů, na jejichž základě je čtenář lépe vybaven
čelit daným okolnostem než z hotových rozborů vadnoucích běžícím časem.
Je surová jako čerstvě nařezané květiny, ale na dosah a v přepychu komnaty.


Všechny systémy vás zavedou pod nějakou tlapu a úlevy i výhody rovnou do chřtánu hubícího
netvora. Přesto má umělecká tvorba smysl, je to jediná dostupná exegese, jejíž moc osvětluje
původní¨texty na místech stíněných, záměrně zanedbávaných.


Touha vyniknout se žene nahoru fascinací úspěchu, však v rovinách křivého růstu.


Já osobně doporučuji kopie starých mistrů, portréty a zátiší, přírodní materiály, s láskou
kresbu děvčete, které milujeme, děti, žebráky, starce, zvířata, věci opovržené, politiky,
karikatury ... abstraktní symboly našich tužeb - pokorný a zdraví prospěšný realismus.
Nikdy efekty a výjimečnost. Tvoje práce ti musí být ve všem podobná.


Podceňovat to, co bylo před námi, je jenom neznalost. Prožívali to co my dnes
a každý mistrovský kus je musel stát stejné útrapy.


Nepodceňuj uhel ani perokresbu. Je nám vlastní.


Paleta byla pro malíře klaviaturou, já ji umístil do plochy obrazu, ať si barvy hrají spolu !


Buď svobodný a volný, obratný a statečný.


Španělé se rodí se zvláštní schopností na rozlišování barevných odstínů
asi jako Čech pro jemné vibrace tónů.


Víš, jak získáš pěknou modelku - když jí vysvětlíš, že na obrazech se nestárne.


Malba je dobrá, když se povede, je samotným tvořivým principem.
K tomu se musíš narodit nebo dřít celý život.

Pracuj do kraje formátu a dej technice tíhu.
Jenom tak unikneš beznaději povrchního hodnocení svých darovaných představ,
někdy vstupujících do skutečnosti uměleckých dílen.


Když se bohatý synek amerických superpracháčů nehodí vůbec na nic, protože
v jiných oborech by mohlo docházet k vážným ztrátám, je z něho malíř několika
tahů za takových $ 150 000. Papínek mu obstaral nadaci, neboť nadaci založenou
zvučným jménem může vybírat zase jenom zvučné jméno. Menší ředitelé obvykle
pijí, aby se udrželi v křeslech.


Chceš-li se stát malířem, měj tah volný, nepodpírej kresbou
a až tě budou vyslýchat nebo mučit, mlč !


Obraz je reliéf. Modeluješ barevnou hmotu; jak jenom vykrýváš, vezmi na pomoc omalovánky.
Kresbu ti obstará barva, její vztahy, mísení a prudké srážky. Obraz sem tam tu ránu vydrží.


Zacházej s barvou tak, jak si zaslouží, hlavně nekonsekruj materii, ale dej jí co proto.


Mám rád, když barvy umírají pod tahy štětce, aby je závěrečný tah vyzvedl z hloubky
propadliště estetiky.


Jak plátno přepneš, jsi bubeník pouště, když plandá, je to rubáš.
Nehledej vzácné barvy, štětce, ani drahá plátna.
Nalezni tvořivý princip a vycházej z tradice.
Jak budeš padat do dekorace, vezmi váleček a maluj byty.


Jak se barva zadrhne a špiní, nepodceňuj ten jev. Je to vzácný rys chudoby,
který nesmí chybět ani v tom nejvelkolepějším plánu. Tam, kde se osvobozuje,
má na to právo, tak ji nepodřizuj svojí představě o dokonalosti.


Že jedna barva nemůže být bez druhé, nás učí Cézanne. Viděl to v lese.
Vincent má plochy barev jako transplantovanou tkáň odjinud sem.
Gaugin ukazuje, jak to vypadá jinde. Wois je úsporný, bědný, ale čistý.
Feres Celis svěží, čistý a prostý. Úžasný pan Ruben na Američana jemný a skromný.


Barva a tvar; malířství jde barvou do plastické modelace, to dovedl nejlépe Rafael.
Průblesky světel zhmotňoval tak, že jsi poznával anděly v aureole zářivých kamenů.


Jakmile budeš nutit malbu, aby se ti podřídila, zplodíš bastarda, kulisu, kýč.


Srdce rozhoduje co je dobré a zlé. Rozum dělí to co prospívá od toho co škodí !


Jak poznáš, že se dílo daří, neplaš se a dej mu čas. Třeba rok, na tom nesejde.


Umění chce člověka celého a dovednost úplnou !


Nechoď po tenké vrstvě vřesu rychlého úspěchu. Pod sebou máš bezednou hlubinu
a masožravé rostliny. Chvíli tě houpe, ale potom mu budeš potravou !


Cena může upozornit na hodnotu, ale nikdy ji sama nevytvoří.


Jak vidíš, umění není konečnou fází vývoje člověka. Učí žít a tvořit.


Pokud ti voní emulze, barvy roztírat působí rozkoš a plátno přijímá stigmata doteků,
věnuj se tomu jak to půjde. Máš velkou příležitost a moc v rukou.


Nemusíš vyhledávat živé mistry. Najdeš pulzující odkaz dříve odešlých, často mohutnější
v sugestibilitě utvářející pevný obal kolem tvého prvního rozhod-nutí.


Umění je jediné povolání, ve kterém nemůžeš mít nikdy předem jistotu úspěchu,
ale pokaždé vážné problémy i s tou nejpokrokovější formou vlády v zemi.
Když se potom stane vládcem umělec nebo filozof, rád ihned sleví ze svých zásad,
pokud ho pevný charakter a skutečná morální síla nepostaví zase na správné místo Bohem dané.


Rád vkládám do obrazů zvířecí kůže, krajky, špinavé hadry na podlahu -
protože je mi líto zvířat, údělu lidí i opovržených předmětů ...
















Výběr z dopisů

22. července 2012 v 12:18 | Preissler-Ivan |  Dopisy ze Španělska



Zase v Pradu. Je tu zhruba vše, o čem jsme si naposled povídali. Někteří tu kopírují, ale mohou během krátkého studia akademie, byť jen v obrysech, transportovat samotu kontemplace velkých mistrů a dílo zrající léta, které formoval čas i slunce - neboť tu rychle schnou olejové obrazy ?

- - -

Tak jako v Praze, ve Svatojiřském klášteře, je i v muzeu Prado čas od času skromná výstava ze zahraničí - ve dvou rozsáhlých sálech. Dnes jsou to mistři okamžiku, ponořeného v oceán hlubokého ticha, výstava s názvem EL SIGLO DE REMBRANDT. Obrazy, pro které jsem chtěl až na sever.

- - -

Z dopisů matce

22. července 2012 v 12:17 | ivan-preissler |  Dopisy ze Španělska



Přišlo chladno jako blesk z nebe. Obloha se rychle zatáhla a je
mrazivý větřík. To je pochopitelné. Klima tu není tak tlumené jako u vás, a tak to jde ráz na ráz. Z vedra do mrazu. Černoši už nosí kulichy.
Madrid, España, 29. 10 1985